Usmívala jsem se, jen to a nic víc, Mona Lisa ubohá průhledná naivka proti mně, a když dva nádechy poté přehodil kvalt a oživle zadeklamoval - Ale ty čertovy jiskřičky v očích, ty vám tam nesvítí jen tak, vy někoho máte, ale neřeknete to, neřeknete, taková jste... - ulevilo se mi, že nepoznal, jak se mi ulevilo, že nemusím odpovídat. Že těmhle typům netřeba odpovídat, protože naštěstí nečekají na odpověď...
To se přece neříká.
Jak to pálí, někdy, když to přijde, jak to stahuje krk a žaludek a nos, skrze nos do očí, a hrbí záda a otvírá ruce, aby si pak člověk užasle řekl... - Nemám kam s nima... Tolik mi je a nemám kam s nima... - Jak dlouho si ruce můžou vydržet pamatovat? Než úplně zapomenou? Cizí teplá kůže, cizí pach, co na těch rukách zůstával, cizí dech a tep... Cizí pouštěné rukama do sebe...
V kolika z těch chvil, kdy se dotýkáme, dotýkáme se takhle...?
A kolikrát ne...
Poznám to u sebe. Už. Dlouho jsem nepoznala. Sahala jsem na čísi tělo jako když slepý dělá, že čte, ale jen někdo úplně nejblíž by mu přes rameno viděl, že ta kniha není Braillovým písmem... Tak blízko mě asi nikdo nestál...
Už jsem se to naučila. Bezpečně rozeznat, kdy tam písmo je. A kdy není. Stálo to za to. Za tu cenu. Za všechno se platí. Od té doby už nechci dělat, že čtu, když nečtu.
Ale o to víc to občas chybí.
A pak se dívám na ruce...
"Mami...?"
To se mě malej něco ptal, nevnímala jsem. Otočím se k němu, usmívám se, Mona Lisa a Madona v jednom, a tak trochu Viktorka na splavu, co má hlavu jinde, trochu násilí a ona hlava přeskočí tam, kam má, jen to chvilku trvá, chviličku...
"Podíváš se mi, prosím, na televizní program, od kolika jsou ráno pohádky?"
Klikám na televizní programy a povídáme si, co bude zítra, co pozítří, kluk mi stojí za zády a lokty zapřený o opěradlo křesla se předklání, až mi bradou vrtá cestičku ve vlasech, zase si nechal brejle vedle, vidí a nevidí a brebentí, a přitom mi jen tak mimochodem probírá vlasy...
A pak zmlkne a usměje se a koukne dolů, vím to, i když já se nahoru nedívám, cítím to, kam se kouká, že na mě, jak mlčím a usmívám se taky, už jinak, už ne jako Viktorka, ani Madona, ani žádná jiná cizí ženská... Ochrnule si přeju, aby to nikdy neskončilo...
Nebylo to jen tak mimochodem. Vím, že ví, kdy jsem smutná. Pozná to. Poznám, kdy mě chlácholí. I když to neříká.
Podívám se nahoru. Pak natáhnu ruku a pohladím ho po tváři. Tiše svítí. Taky mě pohladí.
"Tak já du. Děkuju za ten program," řekne.
"Tak jo. Za málo."
Přetrženo. Otočím se zpátky k monitoru, klukovy kroky už na schodku z pokoje... se otočí taky. Asi mu něco spadlo, za křeslem... - A najednou mi dvě ruce zezadu zlehka sevřou hlavu a zvrátí ji na opěradlo. A malý velký muž se skloní a naprosto mlčky mi dá pusu...
Někdo se to musí pracně učit, někdo se to nenaučí nikdy. A v někom to prostě je. Od narození.
Vím, co mě čeká s tím malým. Nejen ve škole. Vím už dávno, jakej je to protiklad toho většího.
I v tomhle.
Jsou jako dva typizovaný odlitky dvou lidskovýrobních sérií, jeden prototyp rozumově založený studijně nadaný intelektuál, co při troše nasměrování pojede v podstatě spolehlivě ve správných kolejích, ale bude řešit všechny možný vztahový problémy, sám v tom ztracenej, nejistej, z knih to nenaštuduje... A druhej prototyp vzpurník, lump a neobrobek individualista, o kterýho se budu do smrti bát, kam se vřítí a do čeho spadne, a taky kterou ženskou stáhne s sebou... Protože stáhne kteroukoli, kdykoli se rozhodne, se svým neskutečně dokonalým intuitivním smyslem pro vztahy... Pro to, kdy kam sáhnout a jak, kdy co říct... kdy mlčet...
Jako by to byla někde na chromozomech svázaná genetická dvojice genů...
Možná ženská nemá jinou možnost, než si pro život vybrat tak, nebo tak. Dvě varianty mincí, každá má jinde rub a jinde líc...
Možná proto ženský tak často končí u nevhodných, nehodných a nekonformních mužů. Pro tohle. Pro to, co se ti slušní, hodní a konformní musejí pracně učit. A co se mnozí nikdy nenaučí. Nikdy se nenaučí být ženě mužem. Jen o tom mluví...
Ve vlasech mám ještě cestičky od malých prstů, malých, ale bez pochybnosti pevných, sebejistě něžných, ještě cítím tu přesnou míru nesmlouvavě jemného příkazu, pod kterým každá žena ráda položí hlavu...
Ze všech mužů v mém životě je nejvíc muž ten nejmenší.
S ním nemám prázdno v rukách.
Teprve až když odejde a nechá mě ohlížet se za ním...
u nevhodných, nehodných a nekonformních mužů se nekončí, ale parkuje, neb právě tito neumí být ženě mužem a víc o tom mluví než že to dělají :-) a proto potřebují hodně žen, než dojde řada na tu poslední, která u něj skončí. To už ale není nevhodný, a nehodný, ale možná jenom nekonformní.:-)
OdpovědětVymazatAni potom neskončí ti svět, až nebude se kam ohlížet...
OdpovědětVymazatKdyž se neurazíš, dovolil jsem si pár švestiček z naší zahrádky:
http://www.epika.cz...o&c=16518
Děkuji ti za tohle psaní, až mráz mi chodil po těle. Jenomže, oni i ti kluci bohužel odrostou, jak já se toho bála - já měla léta pocit, že mezi mnou a mým synem je stále jakési vlákno, a dnes už se trhá. A já se tomu raduji, je to zvláštní, ale je to tak. Učím se žít sama.
OdpovědětVymazat[3] Vo vo tom to je, jak říká jenia. - Děcka, která nás celý ten čas spojujovala a nevědomky dotvářela kolorit dokonalé rodiny, jednoho krásného dne vyletí z hnízda a založí si vlastní rodiny.
OdpovědětVymazatA rodiče se rázem ocitnou sami, najednou nevědí, co s časem a sami sebe načapají na hruškách, že oba koukají jak zjara a pokoušejí se najít to, co je kdysi spojovalo. A doost často se stává, že to už nenajdou...
Ru, ja znam dva typy muzu. Snesitelne a nesnesitelne. Se snesitelnymi se da zit, s nesnesitelnymi se neda zit.
OdpovědětVymazatPricemz ten typ ktery popisujes, typ s kouzlem muze patrit do obou skupin. Ale toasi zalezi i od typy zeny ktera s nim zije. Potkala jsem muze, kteri byli kouzelni a poznala jsem i jejich zeny. Byly to vesmes velice tolerantni a velkoryse zeny. Cekajici a odpoustejici.
Porad doufam ze i muz spolehlivy se muze vyvinout v muze empatickeho, ktery pozna a vi.
A naopak :o)
Porad verim, ze se lide vyviji, ze se meni. Ze se vyviji ve vzajemnem pusobeni. Ruznymi smery.
Kazde dite je original, a i kdybych ty moje chtela zaradit tak budou vyskakovat a preskakovat casem jinam. jejich \"povaha\" si nese mustry ktere maji priciny a ktere se vyviji. Dokonce mam pocit ze ani jeden z nich nedokaze/nechce okouzlit zenu a dotknout se spravne. Ze tato generace muzu/chlapcu je opatrna ve vztazich k zenam. A hlavne touzi po hlubokych a naplnujicich vztazich.
Ja kdyz se dotykam muze, deti tak citim duveru. To je zakladni pocit ktery je snad nastaven jako standard :o) Kdyz chci citit neco jineho musim zmenit nastaveni u sebe. To je dost deprimujici. A asi to souvisi s tim co pises. JIzda v brazde, spolehlivost, duvera. Neschopnost vyskocit a preskocit jinam.
Radko, dumám nad tím \"nedokáže/nechce okouzlit ženu a dotknout se správně...\" - nevěřím.
OdpovědětVymazatSpíš mám pocit, že těm rozumovým, kterým to není dáno od přírody, jako by to bylo trochu proti srsti, právě proto, že jsou v tom nejistí. Muž nerad dělá věci, ve kterých se cítí nejistý, slabý. Tak radši napne síly na to, v čem je silný. Třeba na materiální zajištění rodiny, na budování jeho představy solidnosti, na postavení domu, zasazení stromu... Nebo na věrnost, zásadovost, na hrdost, že co by nikdy neudělal... Nebo jen na kecy...
Ve všem jsou středy a extrémy. Jak to pak funguje dál, záleží na mnoha věcech a nejvíc opravdu na té ženské, jestli je pro ni to jeho taky i její.
P.S. A to, v čem je nejistý, pak muž ostentativně zavrhne jako nedůležité a nehodnotné. :-)
OdpovědětVymazatSouhlasím , že v tom, v čem je muž nejistý většinou fakt zavrhne, odloží, jako nehodnotné, nepodstatné, nezajímavé...a chce tomu uvěřit a věří. Nepřipustí si pochyby navenek, odbourává je uvnitř...
OdpovědětVymazatSnad proto, že mu víc záleží na tom, aby se co nejméně mýlil, při nejmenším před sebou samým.
Myslím, že jako ženský jsme v tomhle silnější a klidně si to přiznáme.
Aspoń si myslím, že i když to nemusí být tak vždy, je to časté.
A taky jsme je k tomu nepřímo mohly dotlačit my samy, tím, že je rády vidíme pokud možno jistější si, než opačně.
[5] Hahaha, Radko, ty opravdu nikdy nezklmeš. Takhle jsme dělily učitelky - na snesitelné a nesnesitelné... Je to stejně zjednodušený pohled, jako dělit ženy na vaginálně dráždivé, klitoridálně dráždivé a podrážděné. Napadl mě takovej příměr, to abyste mě mohly kvalifikovaně rozcupovat. Představte si laboratorní myš v miniaturním akvárku. No a to tohle akvárko je umístěno ve větším akvárku, kde je spousta zajímavých věcí. Taky bílých myšáků. Všechno ale nedostupné za sklem. Kontrolní otázka: Už chápete, že nechápu? ;)
OdpovědětVymazatTeo, my chápem docela dobře, že nechápeš. :-)
OdpovědětVymazatChápu...[10] Ale myslím, že spot jsem pochopil. Zejména pasáž o vztahu k synovi mi připadala hodně autentická a prostě dobrá.
OdpovědětVymazatJenom škoda, že je před ní a za ní tolik balastních informací... ;)
[6] a to jsem měl rozepsaný email... odeslání odloženo, jdu přemýšlet :)
OdpovědětVymazatHáčko, dopiš v klidu, nenech se odradit vytěratůrou, přečtu, až přijdu večer z maštale. :-) Teď - jako obvykle - jen prolítám.
OdpovědětVymazatTeo, jsem jedna velká balastní informace. :-)
Ale jo, máš pravdu, úplně původní je to jádro o synovi plus třetí věta od konce jako konečná.
OdpovědětVymazataTeoKazde deleni v tomto smyslu je nadsazka, zjednoduseni. Je to jen hra :o) Stejna jako pouzivas ty. Nebo myslis ze jen ty muzes prehanet a srandickovat, kdezto ti druzi berou vsechno jen \"doopravdy vazne\".
OdpovědětVymazatMe se tema libi a bavi me.
Radko, jsem jedna velká nadsázka a přeháňka... :)
OdpovědětVymazatAsi je to tak, ze muz zavrhuje a prehlizi veci kterym nerozumi. Ale pokud jsou to veci pro zenu dulezite, tak ona ho prece muze posilit. Kdysi davno jsem zastavala nazor, ze zena dava muzi energii, vede ho tam kde se s nim muze sejit. Otevira mu dvere ktere on nedokaze otevrit. Ted po mnoha dalsich letech vim, ze je to prilis zjednodusene podani. Jsou zeny, ktere neumi otevirat branu muzum a jsou muzi, kteri si oteviraji sami.
OdpovědětVymazatSetkani dvou lidi se odehrava uvnit. I proto je tolik osamelych lidi. Protoze se nedokazi setkat. Ten ktery touzi po vnitrnim setkani, musi toho druheho dovest tam, kde je to mozne.
I proto je mozne hluboke a intimni setkani matky a syna. Znaji to misto a vi jak.
aTeotak nebud furt prekvapenej ze prehanim ja :o)) Kdyz jsem chodici prehanka a nadsazka.
OdpovědětVymazatKdyz jsem byl malym klucinou jedine co me zajimalo a bylo pro me na prvnim miste byli rodice.Postupem cas kdyz clovek zije cim dal vic sam a ve svem svete se to nezmeni jen se zajima o vic veci a nedava to tak najevo,sve rodice miluju a oni me jen uz se to tak nedava najevo kdyz je clovek starsi.....jinak text je krasne napsany:)
OdpovědětVymazatNo answer? Never mind!Omluvte roztržitého invalidního starce, že se tu před ranním rozbřeskem na chvíli zastavil u vaší Zdi nářků a upustil pár slov, jaxte asi naznaly, zřejmě mimo mísu.
OdpovědětVymazatJako filipiku na svou obranu uvádím, že pro vážnou nemoc své ženy a desítky jejích mnohaměsíčních hospitalizací jsem vypiplal naše 2 děti de facto od plínek úúúplně sám a sakra dobře vím, co je vůně i dotek dítěte!!!
Však už jsem posbíral ten hrách u zdi a pudu si zas po svejch. Nezůstávejte zahleděny samy do sebe, naučte se naslouchat i druhým. Mějte tu hezkej den! :o)
anquetileted jsem mimo misu ja :o) jaky hrach? Jaka zahledenost? Jeeejda, to zni ukrivdene. takze opravuji v 17 posledni vetu na: I proto je mozne hluboke a intimni setkani rodice a syna. Znaji to misto a vi jak.
OdpovědětVymazatJenze ted to zni blbe. Myslim, ze puvodni myslenka byla o dotycich mezi RU a synem. Mezi zenou a Muzem. A o tom je asi i ten clanek. O dotycich. Jak se dotykat.
radko, proč hned tak dotčeně reaguješ? Přece vím, že je to o dotecích mezi ženou a mužem. Jen jsem konstatoval, že je ze své rodičovské role znám mnohem víc, než jakýkoliv jiný chlap. :o)
OdpovědětVymazatradko...a když se naše dorůstající dcerka někde zapomněla (moje manželka = její matka o tom neví, zbláznila by se docela) a já ji doprovázel na miniinterrupci, víš ty, jak mi bylo? Nevíš!
OdpovědětVymazatN E V Í Š !
I tohle jsou doteky!!!
deti nemam
OdpovědětVymazatale na zmenu verim
anquetilenereaguji dotcene :o) Neni duvod. Doprovazet dceru na interupci je projev velke duvery a intimity. Urcite by mi to bylo moc lito. MOc lito. I toho ze nebudu mit vnouce po kterem moc touzim i toho ze jsem tu duveru nedostala. To vsechno jsou hluboke rany pro vztah.
OdpovědětVymazatMoc bych si prala dceru, mam syny.
anquentil ahoj,jednak s tebou sympatizuju jako s mámotátou v jednom a pak, víš, moje děti taky vylítly z hnízda a ne zas tak brzy. Měla jsem už předem z toho, než se stalo, dost strach jak to vůbec přežiju.
OdpovědětVymazatTo smutnění po nich trvalo fakt chvíli.
Dá se říct, že i tak se vzájemně potřebujeme , aniž by byly mými mazánky, aniž bych je brala jejich partnerům. Miluju je samozřejmě, ale věříš, že někdy jsem i ráda, když o nich na pár dnů nevím ? Jen pár dní, kdy chci být jen sama se sebou...Kdyby se ten kontakt narušil, špatně bych to nesla. Asi pokud to s rodiči, rodičem funguje v dětství, funguje to i pak, jen trochu jinak.
Rulisoje to moc krásně vyřčené a je škoda k tomu cokoliv dodávat:-)
OdpovědětVymazatTakže jen k jednomu z Tvých komentářů v kterém říkáš
\" Muž nerad dělá věci, ve kterých se cítí nejistý, slabý. Tak radši napne síly na to, v čem je silný. Třeba na materiální zajištění rodiny, na budování jeho představy solidnosti, na postavení domu, zasazení stromu... Nebo na věrnost, zásadovost, na hrdost, že co by nikdy neudělal...\"
Tohle je asi taky velká pravda na kterou jsem narazila docela nedávno, nicméně myslím, že každý člověk má někde člověka ke kterému bytostně patří a s kterým se necítí slabý v ničem, problém je, že většinou se takoví lidé nikdy nesetkají.
Anquetile, jedinej, kdo tu reaguje dotčeně, jsi ty.
OdpovědětVymazatNeodpověděla jsem schválně, protože jsem se tě nechtěla dotknout, že tvoje švestičky nejsou moje kafe. A ten koment hned za švestkama, nevím, fráze? N akaždej pád se netýká mě, tak nevidím důvod na něj odpovídat. Nebudu řešit tyto problémy, až jednou děti odejdou. :-)
A nakonec - samochvála smrdí, Anquetile. Nejsi víc než jakýkoli jiný chlap. Mě vychoval otec. Částečně úplně bez matky. Ale na rozdíl od tebe by se tím nikdy takhle nechlubil.
Mod: Ano.
OdpovědětVymazatradko, vše se nakonec v dobré obrátilo. Štěstěna se k nikomu neobrací zády po celej život.
OdpovědětVymazatMám párek a jsem šťastnej děda - syn má holčičku a dcera kluka! :o)
Teojá jsem vaginálně dráždivá ( to je ale divný termín), multiorgastická a nemám akvárko!
OdpovědětVymazatMá to nějakou vypovídací hodnotu?:-)))
AquetilePreji ti to! :o)
OdpovědětVymazatruliso, sorry?[27] Ani samochvála, ani chlubení, vychoval jsem dvě děti a jsem na to hrdý, co je na tom špatnýho?
OdpovědětVymazatJé, Mod., to je dobrý téma! Já jsem asi podrážděná, páč jsme dráždivá podobojím, ba párkrát se povedlo i skrzevá bradavky a akvárka máme doma dvě.
OdpovědětVymazatKdo dál? :-)))
Anquetil:
OdpovědětVymazatFormulace, jakou to podáváš.
mod. Tohle casto slycham. Ze nekde ve svete je clovek, ktery je urcen zrovna pro tebe.
OdpovědětVymazatKdyz si predstavim, ze je na svete sest miliard lidi, rekneme ze vezmu jen Evropu tak je to porad hrozne moc lidi. A hledej jehlu v kupce sena. A jsme opet u tech kolecek, co do sebe zapadaji, nebo se obrusuji, nebo se prorustaji jak krasne kdysi nakreslil Jirka :o) Kdyz dva lide, co si hodne prekazeji spolu ziji dost douho, tak se jejich hroty mohou casem obrousit a nakonec do sebe zapadnou. A oni si pak tolik neprekazeji. Nebo ne?
Jezkovi voci, preskocily jste me. Jsem drazdiva pod obojim, multiorgasticka i pres jine dirky ale ne pres bradavky, jelikoz nenosim prsa. A akvarko nemam.
OdpovědětVymazatPrsa nosit netřeba, bradavky stačí. :-)
OdpovědětVymazatradko k 35. říkám,že i jo, jenže jestli jsme to po tom obroušení pak ještě my:-)) Já myslela spíš \"ty dva\", kteří do sebe zapadnou aniž by brousili:-)
OdpovědětVymazatJiné dírky... Ty jo, sem nebrala v potaz... Tak podotrojím? :o)
OdpovědětVymazatanqutile k 33.byc Ti odpověděla hláškou z filmu \"Hádej kdo příjde na večeři\".
OdpovědětVymazatNa tohle není třeba být hrdý, to byla Tvoje povinnost! :-)
mod.ja chapu, jenze hledej takoveho mezi miliony!! Prece nesestarnu jako nepolibena stara panna jen proto ze furt eliminuji nekompatibilni muze. Kdyz vezmu treba jen milion chlapu, tak bych jich musela projit pri sanci 50% alespon 500 000.
OdpovědětVymazatKrome toho, vetsina MUZU kompatibilnich s vicero zenami jsou bezkonkurencne rozebrani
RUpodotrojim, ty podoctverym protoze mas prsa.
OdpovědětVymazatradkoto neřeš, je to prostě o náhodě:-))
OdpovědětVymazatruliso, to je furt to samý, když najdeš toho správného, tak podčímkoliv:-))
ruliso, [36] není od věci vrátit míček zase na tvoji stranu kurtu. Mně se zas nelíbí tvoje soustavná povýšenost. Ale je to tvůj blog a máš právo každého, kdo se ti znelíbí, hnát svinským krokem.
OdpovědětVymazatBylo mi ctí. :o)
mod.neresim, je to o nahode :o)
OdpovědětVymazatMod (45) - Jo, přesně. :-)
OdpovědětVymazatRadko, kde jsi vzala, že mám prsa? :o))) Anquetile, že nežeru každýmu všecko, co si jeho samolibost vzpomene, je povýšenost? :-)
OdpovědětVymazatna to, aby se mi nelíbil tvůj styl psaní, mám právo, a k tomu ostatnímu jsem ti napsala snad srozumitelně, co mi vadí. Že nejsi víc než jakýkoli jiný muž. Prostě nejsi. To, čím se tu chlubíš - pardon, jsi na to veřejně hrdý - zvládají tisíce jiných otců taky. A zcela bez manželek.
I když jsem přesvědčená, že by to měl zvládnout každej dobrej otec, když je třeba, a že jich to taky v takovým případě většina zvládne, přesto si svýho otce za to velmi, velmi vážím. Měl to daleko těžší než ty. Pro mě ty jsi tím, co jsi napsal, jen to, co jsem napsala já.
End.
[5] Radko,tyhle dva typy znám také. Jenom jsou to ženské ,-)
OdpovědětVymazatRuliso,máš štěstí, že máš takového syna. Vím o čem mluvím, moje děti tohle také občas umí :) a moc si toho vážím. Přeji Ti to.
OdpovědětVymazatGomboMyslela jsem jakoze k ziti :o) Takze u tebe jsou to asi zeny, pokud nejsi meneprocentni.
OdpovědětVymazatOpravuji: znam dva typy lidi! Snesitelne a nesnesitelne.
Ježiš, co je tohle za místo? Ruli, zachraň mě! Můj mozek nestíhá přeskakovat v komentařích mezi multiorgasmickými přispěvovatelky a těmi hádavými.
OdpovědětVymazatKaždopádně nějak mě chytil ten tvůj komentář 6. To si nezaslouží být \"jen\" komentář. Ke komentářům se normálně nevracím.
[6] mnohokrát jsem si v životě už říkal: \"každému jde něco, tak se drž toho, co jde tobě\"
OdpovědětVymazatA tady koukám, že ty to asi umíš říct i tak nějak ... konkrétněji.
Háčko, nevzdávej to! Tady jsou už léty ostřílený multidiskusní mistryně, víš, a to si představ, že u toho ještě vařej večeři, oběd na zítra (páč dopoledne budem dělat koním korektury) a pečou cukroví. :-) To by v tom byl čert, abys ty nezvlád aspoň tu diskusi! :-))
OdpovědětVymazatAd 6 - díky. Snad je to pravda a neblbnu demagogickejma formulacema hlavy mladým odhodlaným mužům. :-)
A víš, že občas je mi fakt i líto, že jsem si některý komentáře nechaný jinde, třebas i na dnes už smazaných blogách, nezkopírovala? Leckdy mi se zpožděním pak taky přišly zajímavější než to, co jsem tou dobou psala u sebe. :-)
I ke komentářům se často vracím. Nejen ke svým.
Jo, mně jde to okecávání. :-))
OdpovědětVymazatJé, já chtěla napsat multidiskusní, multiorgastický a multifunkční a nakonec mi to vypadlo... :-)))
OdpovědětVymazatTak du zas chvilku vykrajovat. :-))
ja budu pect zitra, chtela jsem dnes ale nedelala jsem nic. A tak nepatrim do tebou popisovaneho krouzku multimistryn, protoze se valim.
OdpovědětVymazatJá chtěla taky dnes, ale o něco dřív, jenže zas byla práce jiná, ach jo... Věříš, že malej se mnou eště dělá? :-) Zrovna hlídá plechy v troubě, dal mi přestávku. .-))
OdpovědětVymazatvyklopuju pracny z forem a nikdo mi nic nehlídá, ale přestávku jsem si dala taky :)
OdpovědětVymazatPracny pracný... :-)
OdpovědětVymazatJeště jsem si vzpomněla, že bych měla napsat, že komu jsem neodpověděla jmenovitě, tak mě taky třeba v danou chvíli na to nic nenapadlo, vím, že by se slušelo odpovědět každýmu, ale prosím, to po mně nechtějte. To už bych ani nezvládala a asi by mi to ty diskuse dost otrávilo, změnilo by s eto jen v hlídání, abych n anikoho nezapomněla a na vymejšlení, co napsat, když mě nic nenapadá.
Nee... Tak jen hromadně, dík. A Gombo - ano, vážím si, to je to slovo. A jsem vděčná, i.
Kvůli pracnám mít o půlnoci puštěnou troubu?
OdpovědětVymazatNevíte, co je dobré :)
Háčko, ÁLE...snad i víme, nojo, ale taky se sluší a patří mít něco sladkých drobtů, a holt se to peče, no...je teda půlnoc, ale moje přestávky byly časté a delší :)
OdpovědětVymazatRu, se ti nedivím, ještě u toho myslet na nějaký odpovědi. Už pro dnešek končím a zítra pokračuju s Radkou :)P o s le d ní p le ch...............
Sladké drobty to jóó, ale proč zrovna pracny? :)
OdpovědětVymazatHolky, nezapomeňte před spaním vypnout trouby! A nedávejte plechy vychladnout na trasu mezi postelí a záchodem :-)
Já peču předposlední, linecký. A vychladnutej ho mám v tý naší barabizně raz dva, jo, a uklizený cukroví musí být hned, páč kocour je ve střehu. .-))
OdpovědětVymazatLinecký! Na pracny ses měla vykašlat a udělat dvojnásobek lineckého... hm... mňam... a pak jsi mě klidně mohla pozvat :-)
OdpovědětVymazatJá dělám dvojnásobky skoro ze všeho! A na Novej rok už se jen vybírají drobečky... :-))
OdpovědětVymazatNejlepší na tom předvánočním blbnutí jsou všelijaký ty společný zaměstnanecký či klubový předvánoční Vánoce a Silvestry, kdy všichni donesou ochutnat svoje cukroví. Jak už má člověk plný zuby toho, co sám voddře, tak všechno to, co voddřeli jiní, mu strašně chutná! :-)
OdpovědětVymazatMea culpa, ruliso,netušil jsem, že jsi tak chorobně posedlá vlastní převahou.
OdpovědětVymazatČetba tvé nedávné naduté autopsychoanalýzy by byla dokonalým soustem pro každého psychiatra:
http://ratka.blog.cz...vna-top-list
I duchové Adolfa Hitlera a Sigmunda Freuda by se rozplakali závistí jak malá děcka. Zato duch Miloše Kopeckého by bez hnutí brvou použil 3 slova, kterými trefně počastoval svoji bývalou manželku Stellu Zázvorkovou v seriálu „Nemocnice na kraji města“…
Vyprošuji si tvou nevídanou agresivitu, natož abys mne srovnávala se svým fotrem!
Příjemný den v zajetí přípravy vánočního zrní a probůh! – ať se ti nespálí Venušiny kuličky! :o)))
anequetile!!!!To co tady predvadis je vrchol nestoudne arogance (definice chucpe) Jiz svym tretim komentem 20 jsi hned ctyrikrat napadl Rulisu a potazmo ostatni.
OdpovědětVymazatVelic opatrne jsem naznacila ze jsem si ty zaprkle maipulativni vypady precetla a chapu je.
1. Narky zdi - sarkasmus
2. Hazel jsi hrach na zed - zabednenym
3. Zahledeny do sebe
4. Naucte se naslouchat
Jsi jedovaty zahorkly dedek.Co si mysli ze se mu ulevi, kdyz tu horkost na nekoho vyleje. Jeste nikdy za ta leta jsem necetla tak protivny utok. A jeste pouzivas muj clanek!! Odkud ho mas? Blog jsem zrusila!!! Fuj.
Bez si prerovnavat svoje flasticky at si nejak uslechtile vyplnis cas a nelez tam kde nerozumis ani nadrazi.
nebo je to blby for?Jeste me napadlo, ze snad neni mozne aby to byl Anquetil a myslel to vazne. Treba si nejaky debil posedly Rulisou honi triko a vyuziva cizi nick.
OdpovědětVymazatDrahý fotře Anquetile - pardón, snad se tvoje \"superego,\" který tak rád zaměňuješ se svým nejnižším \"id,\" neurazí, když tě počastuju stejnou lichotkou, jako ty Rulisina tatínka - prokaž nám všem tu nesmírnou laskavost a jdi psát verše svým horkým brkem na nějaký jiný břicho, ano? To, co tu z tebe za posledních pár hodin vyhřezlo, je jen ukázkou toho, žes ještě ani v tak \"úctyhodném\" věku nepřekonal anální stádium, když už jsme u toho Freuda. Jinými slovy - baví tě srát lidem na hlavy. Ovšem fascinuje mě, jak vytrvale odmítáš pochopit, že ne všem se to může líbit.
OdpovědětVymazatAnguetile, skoro se mi nechce věřit, že bys byl tak přízemní...tedy pokud to nejsi ty, omlouvám se. Ale v opačném případě vidím jako dobrý materiál pro psychiatra ne Ru, ale tebe, protože tvých úchylek, co evidentně chtějí záměrně ublížit, se tu ukázalo na jediný stránce dost. Byly už výše popsané a je mi z tebe blbě.
OdpovědětVymazatBrala jsem tě jako zrovna smutnícího tátu, co to neměl v životě lehké dle kom.4 a 23. Jsem holt naivní...To, co ty zřejmě považuješ za svoje triumfy, jsou dost nechutný praktiky :(. Kdybych byla to, co ty, vrátila bych ti to na stránkách, kde se prezentuješ poněkud jinak. Ale nemíním se špinit...Jdi do háje a nech ty, co ti ničím neublížili laskavě žít.
Být Rulisou, tak ti sem zamezím přístup.
Anquetile, za zrůdný považuju , že nerespektuješ to, že někdo zruší svůj blog a ty tu z něj něco vytahuješ :((( Kolik asi máš takových cizích stránek, abys je mohl použít ke svému uspokojení, až se ti zachce prudit ?
OdpovědětVymazatAnino, Anquetil v tom má praxi. :-)
OdpovědětVymazatAnquetile, nejsem z těch, co budou dělat Och a Ach a ťuťuňuňu, aby ti polechtali tvé žádostivé ego, a přitom si o tobě budou za zády myslet svoje. To máš smůlu. Přestaň si vyskakovat, ať nepraskneš, a zapomeň na pomsty. Jsem původně z Brna. Jestli ti zbejvá kousek vztekem nezanícenýho mozku, tak jsi tohle sdělení pochopil. A jestli jsi už zapojil, či teprve zapojíš své obvyklé páky, abys věděl víc, možná už i víš, která tluče. :-)
Zakážu ti přístup, ale dopřeju ti (a těm ostatním, co ti něco napsali) eště možnost si to tu přečíst.
Už zase agentquil? Tohle estébácké prase používá anonymní proxy servery, takže ho jen tak nezakážeš. Kdysi napsal komusi urážlivý komentář pod mým nickem. Neštítí se ničeho... Udělaly jste chybu, dámy. Očekával od vás potlesk. Myslím, že terazky si to vyžerete... :-/
OdpovědětVymazatRu, dobře děláš...proč podporovat a dovolit někomu, aby si dělal radost tím, že prudí jiný.
OdpovědětVymazatTeo,nebojím se, co si takovej na mne může vzít. A pokud by se někde vyjadřoval za mne, a někdo tomu věřil, odkážu ho sem.
OdpovědětVymazatHele, a jedeš v tom taky :))))))
Jo, už jsem si vzpomněla, před časem, když se tady urazil poprvní, ke mně chodil z eurotelmobilního připojení s proměnlivým IP, dokonce jsem to včera komusi psala, když se mě ptal, jestli si Anquetil neříká Chicony. Ale teď mi to nějak vypadlo.
OdpovědětVymazatAle to neva. Ono to s ním až tak horký nebude. Koneckonců, měl by zatnout (po nějakým posledním plivnutí, samozřejmě) už v jeho vlastním zájmu. :-)
Anina:
OdpovědětVymazatAsi tak. :-))
Chmmm. :-)
OdpovědětVymazatciste technicky, kdyz jsem jen \"orezal\" blog, uvedomuju si ze s primymi linky jde jit dovnitr, ale tady to je neco jinyho, blog.cz umozni vstup primym linkem do ZRUSENYHO BLOGU!!!
OdpovědětVymazattyvogo!! Teore, fakt! to teda cumim, kdyz si dam link na clanek tak jsem tam :o) Tim se vysvetluje odkud ten pan ma odkaz na clanek v mojem blogu. Ono to jeste furt funguje :o))
OdpovědětVymazatradko dovoli ti blog.cz prihlasit se ?
OdpovědětVymazatne! je zrusen :o) nevim zda se da obnovit. nechapu to
OdpovědětVymazatzacinam litovat ze jsem to zrusila. psala jsem jen same perly :o) A ty diskuse! Treba vstupy aTea: to je na vytesani do kamene
OdpovědětVymazathttp://ratka.blog.cz...-pokracovani
Napřed jsem chtěla napsat, že je to podnětný a že souhlasím s [6] a [28]; pak mě napadlo, jak se tedy \"rozdělují\" ženy, když muži takhle? Umím si docela dobře představit, že hodně mužů, kteří si ten (dobrý) článek přečtou, se začnou cítit (ženami) trochu diskriminováni a \"děleni\" na Jedny a Druhé.
OdpovědětVymazatJen jsem čuměla, jak jste Anquetila zahnali do kouta a připadalo mi to neadekvátní. A připadá doteď. Ovšem jeho zoufalá reakce na to [68] se nedivím, že přišla... někdo to nevydrží a někdy pak nevydrží ani to, co sám napíše.
Pokud ovšem platí jeho divné internetové chování [75], tak to je jiná. Jenže pro nezúčastněného pozorovatele, který sem přijde poprvé, to asi působí úplně jinak, než jak je myšleno. No nic. Mně je to vlastně fuk.
Ať žijem!
[85] Radko,
OdpovědětVymazatmně to připadá blbý, odkazovat ironicky na komentáře někoho dalšího někde jinde.
:-))) Krom toho mi nejdou zobrazit. :-)
A víš, co je na tom vůbec nejlepší, Líšo? Že ten článek (podle mě?) v jádru o nějakym přiblblym dělení vůbec není, a už vůbec mu není zapotřebí týhle místy ukrutně nablblý diskuse (svý příspěvky v to počítaje). Ale sorry - některý věci člověka a pár \"jemu blízkých\" prostě naserou, protože mu přijdou hulvátský - aniž by k nim dal (podle mě?) podnět (nebo je nereagování na některý komenty podnět? tak asi teda jo...) - viz ublíženecký komentář pana Sežraljsemvšechnumoudrostsvěta pod číslem 20. A už držím hubu, protože původní záměr byl nepsat pod TENHLE článek vůbec nic (modří vědí, díkybohu). Brounc.
OdpovědětVymazatLiskoMe to bouhuzel vubec nic blby neprislo :o) do 68 nikdo ani nepip, samozrejme krome domaci pani. Ale ta jen fakt lehce, je tu doma :o)
OdpovědětVymazatA Teo? Ten me jen utiral hlava nehlava. Prislo mi to legracni. Skoda ze ti to nejde otevrit. Treba pozdeji. On blog.cz jde otvirat blbe. Vzhledem k okolnostem si pripadam v kultivovane diskusi. Bez ironie.
Radko, mně to Sebemrskačství otevřít jde, ale bez diskuse. Asi je to někde v nějaké keši, čertví, nakolik se na tom podílí blog.cz a nakolik ten kterej konkrétní počítač. Tak daleko už moje znalosti ICT nesahají.:-)
OdpovědětVymazatMyslím, že časem i tyhle ulpělý trosky zmizí. Jestli si z nich chceš něco uchovat, rychle si ještě zkopíruj, co jde.
Ano, tvýho blogu a diskuzí na něm je škoda. :-)
nechci uchovat vubec nic :o) Cim vic se clovek hrabe v minulem tim hur.
OdpovědětVymazat[85][89] Radko, mezi diskuzí a komentářem je jakýsi rozdíl. Ostatně, mezi perlami a bižuterií taky. Nemyslíš? Tak mysli... ;)
OdpovědětVymazatTak jo aTeo. Nechame si to pro sebe :o)
OdpovědětVymazatLíšo,nemám vůbec pocit, že by tu Anguetila někdo zahnanal do kouta. pokud se tak stalo, zahnal se tam sám. Souhlas s Aktérkou v tom, že jeho komenty byly hulvátský a bez důvodu. Pokud tu zovna jsem mám dvě možnosti..buď nepřejdu něco, co se mi nelíbí, protože se mi nechce na to mlčet, nebo se radši vypařím a bud dělat mrtvýho brouka...to se mi nechtělo :)
OdpovědětVymazatdruha technicka: je to 100procentne blog.cz, ze smazanyho blogu neukaze jen hlavni stranku a neukaze archivoseznamy, jednotlivy clanky ukaze - pokud vis primej link. odzkousel jsem to na sobe, zadny kese (ty muzes obejit reloadem F5, tim davas zadost ze chces original znovu odtamtud kde lezi)
OdpovědětVymazatspravna odezva na smazanej clanek je: chybova hlaska \"clanek nenalezen\", na pozadi konkretni sablony konkretniho blogu
:-( blog.cz :-(
to Anguetil (68): dík za ten odkaz. Freuda nebo Hitlera jsem tam sice nenašel, ale jinak to byl dost dobrá diskuse, která mi jako obvykle unikla :-) A ještě vzkaz Radce: Samozřejmě rozumím, proč jsi svůj blog zrušila, ale jak se teď víc a víc ukazuje, je to docela škoda :-)
OdpovědětVymazatdětičky, pomocníčci :-)
OdpovědětVymazat... si říkám, že kdybych měl dceru, tak by to všelijaké braní na klín a šahání na vlasy bylo bráno jako společensky legitimnější, než takhle, když mám syny.
[94] hulvátskej koment toho autora (a pořádně odporně, fuuuj!) byl podle mě až ten [68]. Ale byl. Někdy je lepší držet hubu.
OdpovědětVymazatČasto.
:-)
Ano. Líšo, opravuji se, že byl fuuuuj ten 68.kom.
OdpovědětVymazatFousku, vidíš, to mě nenapadlo... Vážně to tak je? Že se na to někdo dívá divně?
OdpovědětVymazatLIsko!Sama rikas, ze nemas rada manipulaci. Pricemz TEN pan používá manipulační techniku od prvního momentu. Nejdřív napsal odkaz nanejakou jeho silne erotickou povídku v nejaké souteži ktery může být vyhodnocen jako spam. Poslal ho i na jiny blog, předpokládám že sbírá hlasy. OK, nevadí. Jsou i jiní co sbírají hlasy pro svoje díla.
OdpovědětVymazatPak napsal opovržlivy manipulativní koment č.20, na který jsem zareagovala velice vstřícně. Napsala jsem že jsem porozumela poselství (že jsme do sebe zahleděné šovinistické blbky). Jenže ten článek byl o Ru a jejím synovi. Takže mel být o matce a synovi. Byla to intimní konkrétní výpověd. Tam nebyly obecné výpovědi. Taky jsem to řekla.
Pak přišel koment 22, jakože nechapavy. Jakože se nechape že někdo pochopí jeho manipulační podsouvačné řeči. Radoby sladké ale plne jedu a shazování.
Pak byl vstup 22 a 23, opět manipulační, který měl ukázat TOHO pána jako obě´t a podsunout pocity viny. Jakože on je hrozně hodny a my jsme ty spatné.
Mam anténu na manipulace. Takže TEN pán takhle rozehrál hru a do toho vstoupila Ru a všechno si to přečetla :o))) Na jeden zátah. Nesnáší falešnou hru a ještě si má převzít černého petra, že pána nechválila dostatečne aktivně :o)
Takže přišel logicky koment 28. který byl na mimořádně zdvořilý. Divila jsem se jak se Ru drží zpátky. ASi že jsou Vánoce.
A pak nebylo vůbec nic, nikdo nic neřekl. Až pak ta 68 :o) Najednou bouchl do otevřených útoků.
Děkuju. Radko. Naprosto přesně. Opravdu děkuju.
OdpovědětVymazatJen - Liška hrozně nerada konflikty. Je jí z nich úzko. A člověk s takovým nepříjemnýám pocitem při setkání s konfliktem jiných mívá sklon zastat se toho, kdo zrovna víc dostává po čumáku. A přijde-li k tomu konfliktu uprostřed či dokonce na konci, vnímá (jak to obecně bývá u vnímání) to poslední jako nejsilnější - takže zase jen to, že Anquetila bijem.:-)
Neřeším to. Věřím, že Liška si nemyslí, že bychom byly až tak nespravedlivý.
Lidi typu Anquetila s chutí utnu, ale už se mi v tom pak nechce patlat. Je to jak jejich vítězná pomsta jejich smradem, co po nich zůstal, když se kvůli nim pak dohadujou lidi ještě dál. Kašlete na to, jo? :-)
RulisoBylo by mi lito, kdybych byla nespravedliva. Vadilo by mi to. chtela jsem si jen vycistit stul a jeste jednou projit reakce. Pro vlastni klid.
OdpovědětVymazatJo, kašlu na to. Těch \"švestiček ze zahrádky\", jak připomněla radka [101], jsem si předtím vůbec nevšimla, já hlava dubová - ty už mohly napovědět leccos.
OdpovědětVymazatOmlouvám se.
Spíš jsem se divila, že se ten člověk pouší do Ru, když jsem se domnívala, že ho naštvala Radka.
Už mlčím a kašlu!
O.k. :-)
OdpovědětVymazatNeomlouvat! Nic s enestalo! Jsem moc ráda, že vás tu, holky, mám. :-) Všecky! I holky Fouska, Jirku, Gombu, Ora, Kornela, Tea, Háčka... eště nějakou holku jsem zapomněla? :-))
OdpovědětVymazatProsimtě, napiš další článek a my zas přijdem na čistý stůl.
OdpovědětVymazatzatancovat na něm! :-)
Napřed z něj musím uklidit ten herberk od cukroví! :-)
OdpovědětVymazatUrčitě jsem hodně naivní, ale já se domnívám, že pan Anguetil chtěl Rulise dát dárek. Dát jí to, jak to říct nenadneseně, nejlepší ze sebe. On je na tu povídku hrdý. Ty jsi potěšila jeho svým příspěvkem, on chtěl potěšit tebe. Pro mě je to k pochopení. To, že je to soutěžní povídka - ale fujky, takhle špinavé myšlenky, většinou na těchto literárních serverech to funguje tak, že hodnotí jen zaregistrovaní autoři. Ať působí Anguetil sebenaivněji, tak naivní, že by doufal, že mu zvýšíte kredit v hodnocení, snad není.
OdpovědětVymazatŽe se ti, Ruliso, ten dárek nelíbí?, bože, já dostala v životě tolik nevhodných dárků, některé tak nevhodné, že jsem jen polykala a modlila se, aby to na mně nebylo vidět. Ty ses ještě nenaučila přijímat nevhodné dárky? Shodou okolností jsem taky dostala lehce erotickou povídku jako dárek. Shodou okolností taky pro mě nevhodnou. Ale přesto oceňuji a chápu a vážím si.
Trochu jeho pocitům rozumím, i tomu házení hrachu na zeď. Je možná smutné koukat na to, jak dospělý člověk začíná trucovat. Ale možná - můj názor - jste ho k tomu opravdu dovedly, mé milé dámy, vy. A pozor, to, co provedl Radce, to už vnímám jako neodpustitelné. Vulgární ne, prosím, ale porušující pravidla slušného chování. Jako se nezveřejňuje soukromá pošta, tak se nezveřejňuje to, co má tlít v prachu.
A fakt je ten, že nevím, jestli jste s ním měly už někdy dříve výstup, a tohle je pouze přirozené vyústění situace, ta špička ledovce. Protože takhle, když to člověk čte, opravdu jsou vaše reakce, dle mého soudu, nepřiměřené.
Nechtěla jsem se tolik rozepisovat. Jen mě to zaujalo. A přeji krásný den.
Ahoj Jenio, pochopit se dá lecos, porozumět i tomu, kde bychom to od sebe neočekávali, to jo.
OdpovědětVymazatNevím, jak Ru, ale já nevhodný, opravdu nevhodný dárek klidně odmítnu, pokud o něj nestojím. Protože jsou dárky a \"dárky\"
A myslím si, že nejsem povinna přijímat vše, co se mi nabízí, byť jako hezky zabalený dárek.
Dokonce si myslím, že ani není potřeba se to nutně učit.
Ano, jsou situace, ale ty jsou naprosto jiné, kdy člověk nechce ublížit a pak přijme dárek , který ho zrovna nenadchne a snaží se neranit toho, kdo mu ho s nejlepším úmyslem, s láskou a rád dal. Ale to je o něčem zase jiném.
A dost možná vidíš to přece jen trochu jinak a spíš máš šanci pochopit a porozumět. Ale kdyby ti ten pán cosi obdobného napsal u tebe na blogu, možná bys to viděla zase jinak...
Ale rozumím ti i tak :)
Samozřejmě můžeš odmítnout. Nevhodný dárek. Neodmítají se přece pouze dárky dětí. :-)) Jenomže vy jste se některé jakoby urazily, že si někdo dovolil ten nevhodný dárek věnovat. A to mě zaujalo. Protože on přece nevěděl, že je nevhodný. On vás žádnou urazit tím dárkem nechtěl. Předpokládám to. Pokud jste s ním měly spory už dříve, beru svá slova zpět.
OdpovědětVymazatJenio sorry, moc prosím, neber si to nijak osobně, ale už nebudu reagovat..Nechci už dál míchat do tak hezkýho článku o synovi Ru Anquetila, protože ten článek nebyl o něm a už to tak skoro vypadá...
OdpovědětVymazat100: nevím. Nejspíš asi nedívá. Tak proč mě to napadlo? Divné.
OdpovědětVymazatJenio!Nevim koho myslis, ze se urazil nevhodnym darkem. Ja urcite ne :o) Me ten odkaz zaujal a precetla jsem si povidku. Celkem se zajmem. Teprve pak zacly chodit dotcene a urazlive narazky od Anquetila. Jelikoz urazliva nejsem, tak mi nedelalo problem to nadhledem prejit a pratelsky odpovedet :o) Celou dobu to bylo porad v pohode. Jsem hodne splachovaci. Dokud Anquetilovi nespadla maska. Ale to se opakuji.
OdpovědětVymazatA nerada, protoze se to furt maze jako hovno.
Jenio,
OdpovědětVymazatAnquetil není naivní ani náhodou, právě naopak, (prosím nezaměňovat občasnej nedostatek soudnosti za naivitu), ale svůj konkrétní názor na něj tady psát nebudu. Naivní jsi možná ty, že mu to polykáš. - Nebo se ti to jen hodí do imidže? - Svoje \"dárky\" Anq. trousí po blogách všeliskde, ale... hm... dárky se dávají jinak. I ty virtuální. A ten, kdo skutečně obdarovává, si nevynucuje potlesk.
Jenio, cos to psala vedle opovržlivě o našem věčným píchání klacíkem do hovna?
Debatu o tom pánovi jsem chtěla uzavřít, aby se mi už blog nezasíral podobnýma tahanicema. Narovinu jsem to napsala. Kam se poděla tvá empatie v tomhle případě? Děláš to naschvál, nebo co? Mělas dost času vyjádřit se k němu předtím.
Myslím, že spíš máš tendenci mít za každou cenu opačnej názor a ukázat, jak to umíš vidět z druhý strany. Taky to občas dělám, vcelku chápu. Ale neberu. (Ani u sebe.)
Jestli jsem vedle ty šťouchance o chránění mýho blogu a jeho hostů myslela spíš ze srandy a cpala tam smajlíky jak pitomá, tak teď už to myslím vážně. Klidně si to ber osobně.
Fousku, a může to bejt tvůj vlastní bloček? :-) Třeba z odněkud úplně odjinud...
OdpovědětVymazatMožná je vás takových otců víc. Možná hodně.
?
106: heh. Díky jak při předávání Oskara (\"kdo další se asi ještě dívá na televizi?\" :-))) tak víš co, kluku Rulišáku? Neděkuj, a nech to na revanč, jo?
OdpovědětVymazat116: to se ví, že může .-)
OdpovědětVymazatA tímto bych ráda tuto dsikuzi ukončila. Všem přeju hezký a klidný Vánoce a děkuju za všechny dárky, co mi byly dány k Vánocům i k nevánocům, záměrně i nezáměrně, ale upřímně. :-)
OdpovědětVymazatKíp smajlík. :-)