(Optimalizováno pro černobílé monitory)

20. 4. 2006

Jen v jedné chvíli

Chci možná příliš.

Držet a nepustit.

Tak moc jako jindy ani málo.

Změnit směr od sebe k sobě na stálý, nenávratný. Říct, Stiskls, tak drž, ať neupadnu přes tu strž, ať neodhodí mě to pryč, nechci být na to sama, při tom, v tom, s tím, opuštěná rozsahaná, tam někde na prahu, už ani na vteřinu, prosím, nepouštěj už mě z dosahu...

Že mě to bolí? – Trochu. Ať.
Jen než se to zlomí...

Pustíš-li, ztrať.

14 komentářů:

  1. Silné.Možná...svazující?

    OdpovědětVymazat
  2. (3) Taky se trochu bojím.

    OdpovědětVymazat
  3. (5) Ne.:-) Trochu něco jinýho. Ultimáta nerada. :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Jako obvykle - moc hezky napsané. Je zajímavé, že většinou, když je něco krásné, taky to bolí. Bez bolesti by se krása nedala zcela poznat, ani vychutnat.

    OdpovědětVymazat
  5. Hanci:to zni jaksi masochisticky.
    Ru: Ceho se bojis?

    OdpovědětVymazat
  6. (8)Toho, že to může vyznít (či být?) trochu svazující. Byť i jen tu pro jednu chvíli. :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Přišlo mi mejlem**Tak trochu vydírání - s obligátním prostorem pro budoucí "Nechtěl jsi slyšet".
    Ale jinak (nebo snad právě proto) hezké.**

    (Dotyčný se bál konfrontace. Ale je to názor, tak patří sem.)

    OdpovědětVymazat
  8. závazek pro tu chvíli ... někdy to musí být svazující, jinak to není vůbec

    OdpovědětVymazat
  9. Přesto to může někoho děsit.

    OdpovědětVymazat
  10. Tak trochu vydírání - s obligátním prostorem pro budoucí "Nechtěl jsi slyšet".
    Ale jinak (nebo snad právě proto) hezké.

    P.S. ano, můj názor, který jsem opravdu zaslal mailem a který jsem ať už z jakýchkoli důvodů neměl chuť zveřejňovat.

    OdpovědětVymazat
  11. Ahoj Ruliso :-)Krasne, silne, pravdive.
    A nechces prilis.

    OdpovědětVymazat

KOMENTÁŘE UZAVŘENY

Blog bude pokračovat na http://rulisa.mzf.cz/

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.